To ne my, to samo! 3

1. června 2015 v 15:00 | Majka & Syri |  To ne my, to samo!
3. diel





Yesung stisne vrch šľahačky a tá okamžite vystriekne do Wookieho drobného telíčka. Ryeowook sa prehne v chrbte, zalapá po dychu a hlasno zavzdychá. To je tak... Príjemné. Ešte nikdy nič také so Sungiem neskúšali a musí uznať, že odteraz to budú praktikovať častejšie. Ten pocit, keď sa v ňom nachádza tá príjemná, chladivá a sladká pena je jednoducho nepopísateľný! Cíti ho poprvé, no určite nie naposledy. Tým si je istý. Zaryje prstíky do periny, keď sa miesto vrchu od šľahačky v jeho dierke ocitnú Sungieho prsty.
"Y-Ye-sungie.." vyjde z chlapca prerývane a pohne sa proti prstom svojho milenca.
"Hnn?" ozve sa tesne pri Wookieho tváričke a následne sú jeho pery uväznené v nežnom a láskyplnom bozku.
"Čo by si rád, Ryeowookie?" zavrní mu Yesung do uška zmyselne a Wookiemu sa z toho hlasu naježia chĺpky na zátylku. Nahlas prehltne hrču, ktorá sa mu stihla v krku vytvoriť a pohliadne Sungiemu priamo do očí.
"Chcem ťa, Sungie." zašeptá sotva počuteľne a uhne pohľadom. Toľkokrát sa milovali a on je stále taký nesmelý, tak vystrašený. Akoby mu Yesung za tých pár slov ublížil alebo ho nejako potrestal. Dobre však vedel, že sa nikdy nič také nestalo a ani nestane. Cez to všetko.. Sa stále hanbil. Sungie sa však rozhodne ho ešte trošku potrápiť. Chce, aby sa aspoň trochu osmelil. Skloní sa k jeho ušku a jemne mu po ňom prejde jazýčkom.
"Tebe sa to nepáči?" zavrní mu do uška naoko sklamane a Ryeowook zdesene otvorí svoje doteraz zatvorené očká. Ale to...
"NIE!" skríkne jednoznačne a vydesene pohliadne do Sungieho smutnej tváre. Povedal niečo zle? Nie, Sungie, nebuď smutný.. Notak!
"Tak čo chceš, Ryeowookie?" pohliadne mu Sung do vystrašených očiek a Wookie na sucho prehltne. Zhlboka sa nadýchne a opätuje Sungiemu pohľad.
"Chcem ťa v sebe, Yesungie. Chcem ťa v sebe cítiť. Vezmi si ma, prosím. Celého. Som len tvoj. Tak ma pomiluj, Yesungie." hneď na to ho Wookie objíme okolo krku a spojí ich pery v nežnom bozku.
"Ako si praješ, Ryeowookie." zašeptá pomedzi bozky a konečne sa rozhodne prestať ich oboch trápiť.

Yesung nasucho polkne. Před očima mu znovu tancují ty proklaté, barevné hvězdičky, které mu otravují jeho slastí a vášní naplněnou chvilku rozhodování, zda Wookiemu doopravdy vyhovět,či si s ním ještě trochu pohrát. Když však hvězdičky na okamžik ustoupí a on opět zahlédne ten touhou zastřený pohled, rychle se zdvíhající hrudníček, zarudlé tvářičky… vzrušenou chloubu… Polkne a několika pohyby ze sebe shodí všechno zbývající oblečení. Obejme svou erekci a několika tahy ji plně probudí k životu. Rukou chňapne po pixli se šlehačkou a vytlačí si trochu toho sladkého potěšení na ruku, vzápětí veškerou pěnu rozetře po své chloubě a zbytky skončí v okolí Wookieho lákavého krásně růžovoučkého vstupu, který jako by jeho MiniSunga přímo zval na dlouhou návštěvu. Yesung se pousměje a skloní se k Wookieho zarudlým tvářičkám. Čelem se opře o to jeho a nasměruje svůj penis k jeho otvůrku. Chytí jej za nohy a pořádně mu je roztáhne od sebe, aby měl co nejlepší přístup k jeho tělíčku, a špičkou zatlačí na vstup. Wookie vykulí očka a zlehka sebou cukne, když pocítí silnější tlak na svém konečníku. Jeho svaly se stáhnou a on zasténá jako raněné koťátko. Sung otevře oči, které před několika okamžiky zavřel a zblízka se zahledí do Wookieho zrakem vytřeštěných očiček, které zběsile těkají po jeho zarudlé tváři a hledají v ní známky útěchy či podpory. Yesung se pousměje a dlaní jej pohladí po zarudlém líčku.
"Neboj se. Bude se ti to líbit." Zašeptá tiše do jeho ouška, po kterém přejede jazýčkem a pak mírně skousne lalůček. Spíše jej pohladí zoubky. Jemně, něžně, nenásilně. Wookie tiše vzdychne a jeho víčka zakryjí ty dvě dokonalé kukadla, jako když opona skryje část jeviště. Yesung se pousměje a přesune se kjeho rtíkům, ke kterým se mlsně přisaje. Stále cítí tu sladičkou chuť šlehačky spojenou s Wookieho dokonalou chutí. Vsaje spodní rtík do úst a znovu začne pronikat do Wookieho tělíčka. Tentokrát to jde mnohem lépe, ale přesto pomalu. Samotnému Sungovi to nějak nevadí. Nechce ublížit tomu koťátku pod sebou, které ještě nikoho nemělo. Jo, jemu to nevadí, ale jeho malý kamarád silně protestuje proti pomalému tempu. On se jej však snaží ignorovat. Ještě aby jej poslouchal! Vždyť to on je tady vůdce party! Wookie tiše zakňučí a z jeho zavřených oček pronikne pár kapek slaných slz, které ulpí na řasách, jako drobné nebroušené diamanty.
"Vydrž Wookie. Uvolni se." Šeptá mu Yesung do polibku. Rukou mezitím zabloudí k MiniWookovi. Uchopí jej a zlehka stiskne. Wookie tiše zakňučí a natiskne se více na jeho rty. Sung obkrouží palcem špičku a poklepe na ni prstem, zatímco se opět o něco posune hlouběji do Wookieho nitra. Ryeowook zasténá a jeho tělíčko sebou škubne v návalu slasti, když Sung opět poklepe na špičku a pak začne celou jeho chloubu náruživě třít. O chvíli později si ani nepovšimne, že by v něm byl Yesung celý a ani to, že se zkouší zlehka pohnout, jak jej pohltí vzrušení ze Sungových letmých doteků na jeho chloubě. Sungovi se zatmí před očima, když pocítí ten úzký, dokonalý, vlhký a horký prostor, jenž obejme jeho chloubu a sevře ji v příjemném sevření. Má co dělat, aby se neudělal už jen z toho faktu, že je v něm. Že je ve Wookiem! V tom zdánlivě nedosažitelném, dokonalém stvoření, které odmítlo i Heechula! A on tu teď… s ním… To… a… on si to… užívá…. Yesung málem vypískne štěstím, pak si však vzpomene, že tohle za něj s klidem udělá Lulina, až ji to pak všechno převypráví. A nejspíše do detailu, páč tam určitě budou i ty dvě a ty to budou chtít slyšet všechno. Stejně jim bude muset poděkovat za ten tip s těmi jahodami a šlehačkou. Když se dozvěděl, že došel lubrikant, téměř umřel žalem. No jo, to je tak, když žijete s dalšími třinácti lidmi, kteří šukají o sto šest a nejsou schopni koupit pořádnou zásobu chladivého gelu pro své drahé polovičky. Když se nad tím zamyslí, opravdu by jej zajímalo, co všechno asi už použili Kyu s Minem nebo Hannie s Chulem… ti snad nedělají nic jiného než že… no… Yesung potřese hlavou. To je jedno. Stačí mu, když si vzpomene na Lulin popis jedné špehovací mise a má dost…. Ještě na hodně dlouho.
Chlapec po dním frustrovaně zamručí. Yesung už se dlouho nepohnul, ani nic neudělal a on začíná mít strach, jestli se mu něco nestalo. Ve tváři má takový podivný nepřítomný výraz, oči vytřeštěné, ústa pootevřená, jako by vzpomínal na něco hodně… úchylného, nebo naopak chutného?
"Sungie?" šeptne Wookie a vztáhne drobnou ručku k jeho paži. Yesung sebou náhle trhne a pohlídne na něj zmateným, zamlženým pohledem.
"Ano zlatíčko… už jsem se vrátil… z výletu… Ehm…" zahuhlá Sung zmatečně, a když spatří Wookieho pohled, jednoduše se k němu skloní a spojí jejich rty v dalším z mnoha polibků, zatímco se vněm konečně poprvé pořádně pohne.

Ryeowook zalapá po dychu, zakloní hlavu, prehne sa v chrbte a hlasno zavzdychá. T-to.. Čo Yesung práve urobil. Ten jediný pohyb stačil k tomu, aby sa a chlapcovom telíčku zdvihla ešte väčšia vlna vzrušenia.
"S-Sungie.. Hááááááááááááh!!!" vyjde z jeho drobunkých, červených a tak krásne prekrvených pier, až má Yesung pocit, že si ho vezme okamžite, tvrdo, bez milosti! Stačí jediné slovo, jediný vzdych, ktorý vyjde z toho drobného stvorenia pod ním a Yesung je v koncoch. Bojí sa, že sa prestane ovládať a vezme si ho presne tak, ako chce jeho.. eeee.. Divoká stránka? (*Majka umrela*) A to nemôže dopustiť! Hrozilo by, že Wookiemu ublíži a že pokašle niečo, čo ešte ani nestihlo vzniknúť. Zatvorí svoje oči v snahe zahnať všetky myšlienky, ktorých uskutočnením by mohol Wookiemu ublížiť a zhlboka sa nadýchne. Znovu sa vo Wookiem pohne a zatmie sa mu pred očami. Tak tesný! Jeho malý Wookie. Je tak dokonalý! NIE! Musí sa ovládať. Nesmie... Nesmie mu ublížiť. Ne....
V ten moment, keď Yesung otvorí oči, je jeho milujúca, jemná a nežná stránka v háji. Pohľad na to dokonalé chvejúce sa telíčko, červené tváričky, napuchnuté a krásne prekrvené pery, ho privádza k šialenstvu. A práve sa prestáva ovládať. Wookie ani nestihne zareagovať a MiniSung už nevypĺňa jeho dierku (*Majka umrela podruhé xD*). Yesung ho bez varovania otočí na brucho a zaľahne ho celým telom. Ruky mu jednou svojou rukou podrží nad hlavou, druhou skĺzne medzi jeho nohy a hrubo ich od seba odtiahne. Bez varovania doňho vnikne a pevnejšie stisne Wookieho hrobné rúčky v dlani.
Mladšiemu chlapcovi do tela vystrelí ohromná, nepopísateľná bolesť. Prehne sa v chrbte a z jeho očí vytečú slané kvapky sĺz, ktoré sa skotúľajú dolu po jeho jemnej, detskej tváričke a zanechávajú za sebou vlhké cestičky.
"Y-Yesungie.." vzlykne Wookie, no starší chlapec by ho akoby vôbec nevnímal. Akoby bol úplne mimo. Začne do toho drobného telíčka prudko prirážať, bez prípravy, bez varovania, bez kúsku citu. Akoby snáď bol nejaká.... Handrová bábika. Nie.. Ešte horšie. Akoby bol Wookie kurva, ktorá si zaslúži jedine hrubé zaobchádzanie, týranie, ubližovanie už len kvôli tomu, že existuje, že dýcha, že žije. Wookie nevníma nič inšie než pálčivú bolesť, ktorá pomaly ale iste prechádza do celého jeho telíčka a ničí tak jeho nielen krehké telíčko, ale aj dušičku. Yesung je stále mimo. Stalo sa to, čoho sa obával. Jeho druhé ja, to nenásytné, hnusné, odporné a tvrdé JA v ňom prevládlo a má nad ním plnú moc. Tak strašne sa chcel ovládnuť, tak moc, lenže... CHCEL. Nešlo to. A teraz je mimo, ubližuje tomu drobnému stvoreniu, ktoré mu tak bezmedzne verilo a on toho takto využil. Vo svojom vnútri zvádza ťažký boj. Chce znovu ovládnuť svoje telo, chce vidieť Wookieho slasťou skrivenú tvár, jeho očká plné túhy, červené tváričky, napuchnuté pery od toľkého bozkávania. Ani nevie, ani len netuší, že to sú práve veci, ktoré vo Wookieho anjelskej tváričke už nikdy nezbadá.
Ryeowook je mimo. Nevníma. Bolesť pohltila jeho drobné telíčko, ktoré sa otriasa vzlykmi, bolesťou, odporom. To, čo mu Yesung práve robí.. Nikdy by to od neho nebol čakal. Čo sa zrazu stalo s jeho milujúcim, nežným, jemným Yesungiem, ktorý by mu zniesol aj modré z neba? Kam zmizol ten človek, ktorého tak neskutočne miluje? Alebo skôr miloval? Nevie. Chce odpovede na svoje otázky, no vie, že ich nikdy nedostane. Chce späť svojho Yesungieho! Nie tohto odporného človeka, ktorý sa naňho lepí a berie si ho tvrdo, bez milosti, bez ohľadu na to, či ho to bolí alebo nie. Cíti, ako mu po nohách steká horúca tekutina. Len odhaduje, že je to jeho vlastná krv, ktorá vyteká len skrz Yesungovo správanie. Nikdy si svoje prvé milovanie nepredstavoval..... Takto. Vždy mal pred očami izbu plnú sviečok, všade okolo rozhádzané lupienky ruží, Yesunga stojaceho za ním, objímajúceho jeho pás. Ich prvé milovanie. Wookieho predstavy sa rozpadli na prach, rozbili sa na malinké kúsočky, čriepky, ktoré už nikdy nikto neposkladá. Už nikdy nevráti čas, už to nikdy nezmení. Jeho telíčko, nech už chce alebo nie, zostane naveky poškvrnené. Nikdy a vždy. Tu tie slová môže použiť.
Wookie necháva slzy stekať tíško po svojich tváričkách, vzlyká do vankúša, celé telo ho bolí, Yesung sa k nemu tisne a jemu je... Zle.. Zle z milovaného človeka, z neho samotného, z ich..... Nie. Nenazve to milovanie. Jednoducho z niečoho, čo tak krásne začalo a skončilo to.... Katastrofou. Odmieta skutočnosť, že niekto ako Yesung... Jeho Yesungie. Vzlyky sa mu zaseknú v krku, snaží sa lapať po dychu, no ide mu to len ťažko. Dusí sa vlastnými slzami, vzlykmi, bolesťou. Chce preč! Chce s tým skončiť! Nech odíde! Nech ho nechá! Samotného, so svojou bolesťou. Už to viac nevydrží! Neznesie to! Bolí to!
"SUNGIEEEEEEE!" skríkne Ryeowook z posledných síl, keď ho starší chlapec prevráti na chrbát a znovu doňho nešetrne vnikne. Yesunga ten výkrik donúti vrátiť sa späť do reality a zdesene sa pozrie Wookiemu do tváričky. Vôbec nechápe, čo sa to tu deje. Prečo.. Prečo Wookie plače? Prečo sa naňho tak pozerá? Prečo má pocit, že je niečo zle?
"Ryeowookie?" zaznie Yesungov prekvapený, no i zdesený hlas a natiahne k tej drobnej tváričke dlaň, aby z nej zotrel slzy, ktoré by tam byť vôbec nemali. Vôbec netuší, že dôvodom tých sĺz je práve ON. Preto ho prekvapí, keď sa Wookieho drobná rúčka ovinie okolo jeho zápästia a zastaví tak ruku v pohybe.
"Bež preč." zašeptá Wookie sklamane, smutne, plačom poznamenaným hláskom. Yesung vyvalí oči a nechápavo sa mu pozrie do tváre.
"Čo?" vyjde z neho len. Na viac sa nezmôže. Čo sa to tu stalo?
"Vypadni." povie trochu hlasnejšie, no Yesung sa k ničomu nemá.
"NO TAK UŽ ZMIZNI!!!!!!" skríkne zlomene a pokúsi sa od seba Yesunga odtlačiť, pričom ho bolesť bodá po celom tele. Starší chlapec nechápe. Nevie, čo spravil. Nakoniec však Ryeowooka počúvne, opatrne z neho vykĺzne a Wookie sa okamžite stočí do klbka. Jeho drobné telíčko sa otriasa pod návalom vzlykov a vtom si Yesung niečoho všimne. Krv. Na posteli, na Wookieho nohách, pozadí, na ňom samotnom. A v tom mu to dôjde. Neovládol sa. Zdesene pohliadne na Wookieho, no ten ho vôbec nevníma. Nevníma nič. Len tú neskutočnú bolesť. Ako fyzickú, tak i psychickú. Keď sa obe zmiešajú dohromady, je to niečo neznesiteľné. Nezvládne to. Chce, aby Yesung zmizol. Už nikdy ho nechce vidieť. Nie po tom, čo sa stalo.
"Wookie, ja.." okamžite však všetko vysvetľovanie vzdá, keď si Wookie priloží dlane na uši, aby nepočul ani jedno Yesungovo slovo. Sung posmutnie, do očí sa mu nahrnú slzy a trvá len chvíľu, len sekundu, než preniknú cez viečka a stečú po jeho lícach. Nesmie tu zostať, to nejde! Musí preč! Aj keď by sa mal postarať o Wookieho, nedokáže to. Nedokáže sa pozrieť na to, čo spôsobil. Bez slova vstane a rýchlym krokom si to namieri preč z izby.
"Je mi to ľúto.." zašeptá Yesung do ticha izby a otvorí dvere.
"Nenávidím ťa.." sú slová, ktoré sa mu zabodnú priamo do srdca. Rozdrvia ho priam na prach. Nie na malé čiastočky, na prach. Presne tak, ako si to zaslúži. Ublížil mu a on mu to vrátil. Stále sa tá bolesť však nedá porovnať s tou Wookieho. Sklopí hlavu, jeho slzy dopadnú na hladký povrch dlažby a zavrie za sebou dvere.
"Odpusť mi to, Ryeowookie..."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama