2. Díl - Neobvyklé ráno

1. listopadu 2014 v 0:03 | Hyungiee |  Splněný sen
takže konečně mám napsaný druhý díl...docela to trvalo :D
tady se vesměs budu opakovat nic zajímavého, ale tak
ENJOY ^^
gram. chyby nevšímat prosím :)




Zamrkám…já mám asi vidiny! To není možné…Sednu si a podívám se pozorněji na člověka, jenž leží vedle mě. Šťouchnu do něj. "Seobie??" Zeptám se zkusmo a on otevře rozespale oči a usměje se. Já asi roztaju. "Ty už jseš vzhůru? Čekal jsem, že budeš spát dlouho vzhledem k tomu, jak si vypadal včera," řekne ochraptělým hlasem a znovu se na mě usměje. Zčervenám až na zadku. Bože. "Promiň, že jsem tě nenechal na gauči, chtěl jsem tě tam vrátit, ale vypadala si u mě v posteli spokojená," objasnil mi situaci jak to, že ležím v jeho posteli. "Jo a ehm, kdybys chtěla svoje oblečení zpět, tak se zeptej Hyungiee, ta už by tu měla být, no nic jdu spát dobrou," řekne a už zase spí. Vyhrabu se teda z jeho postele…Nedokážu uvěřit tomu, že jsem celou noc ležela/spala vedle Seoba!! Omoo!!
Ohlédnu se ode dveří na Seoba..bože ten je tak roztomilý. Vylezu z jeho pokoje a hledám kuchyni. Cože to před tím říkal Seob o tom oblečení?? Podívám se na svoje oblečení a až teď mi s hrůzou dojde, co mám na sobě. Co říkal jaká Hyungiee, kde jí najdu kde je??!! A kdo krucinál převlékal. V hlavě mi naskočí představa, jak mě převléká Seob a ostatní. Ježíši, to doufám ne! Uslyším nějaký rachot, tak tam zamířím. Heh…kuchyň. Je tam nějaká holka a sbírá hrnce, které jí spadly. Pomůžu jí. "Jé ahoj, doufám, že jsem tě nevzbudila," řekne a vezme si ode mě hrnce. "Ne ne…já už byla vzhůru," odpovím a ošiju se jemně. "Jinak já jsem Hyungiee, včera mě sem kluci povolali, abych tě převlékla," řekne Hyungiee s úsměvem. Uf…docela se mi ulevilo, že mě převlékala holka a ne kluk.
"Co si dáš k snídani??" Zeptá se mě a zcela mě vyvede z míry. "Ehm..no omeletu, prosím," řeknu. "Tak se posaď, za chvíli ji budeš mít," řekne a mrkne na mě. Sednu si a vrtá mi hlavou, jaký vztah k nim má. "No víš Hyungiee..můžu ti tak říkat ne?" Zeptám se a ona kývne na souhlas. "Jaký vztah máš ke klukům??" Zeptám se se silnou zvědavostí v hlase. Prosím, ať to není jednoho z nich příbuzná. "Já jsem v podstatě něco jako jejich sestro-chůva," odpoví a rozesměje se. "Peru jim, žehlím, vařím, uklízím, starám se o ně." Řekne. "To je skvělé a hm..líbí se ti někdo z nich??" Nadhodím nepřítomně a hladově koukám na omeletu, co přede mě postavila Hyungiee. Neslyším žádnou odpověď, a tak vzhlédnu a spatřím červenající se Hyungiee. Aha, takže líbí. "Pochopila jsem to, že líbí??" Zeptám se a roztáhnu pusu do úsměvu. Kývne. " A kdo?" "Hyung," odpoví mi a otočí se k plotně. "Skvělé!!" Vykřiknu a chci ji jít obejmout, ale v tu chvíli dovnitř vtrhne rozcuchaný Hyunseung. "Co je skvělé??" Zeptá se a sedne se vedle mě. "Ale nic," zamumlám a skloním se nad svůj talíř. "Co si dáš k snídani?" Zeptá se Hyungiee Seunga. "To samé co tady slečna v Seobieho košili," odpoví Seung a blýskne mu v očích. "Jo a vlastně my ani nevíme, jak se jmenuješ," řekne Hyungiee vesele a postaví na stůl Seungovo omeletu. "Erm..no já jsem Yori," odpovím a hodím po nich očkem. "Hezké jméno," zahlaholí Seung s plnou pusou a Hyungiee ho hned pokárá, ať nemluví s plnou pusou. "Teda tady je veselo," promluví hlas ode dveří. Zvednu hlavu. Ahá Doojoon. "Jak se má naše opilá kamarádka?" Zeptá se mě přátelsky a rozdrbe mi můj "účes." "Dobře," odpovím. "Chtěla bych ti poděkovat, že jsi mě dotáhl k vám domů a nenechal si mě ležet na ulici," poděkuju. "Aáá, tak ty si vzpomínáš? To je skvělé a není zač," řekne s úsměvem. Hyungiee mu taky udělala omeletu, jak tak koukám. "Já ehm..Hyungiee, Seob mi říkal něco o mém oblečení, že budeš vědět kde je," promluvím v době hlasitého mlaskání. "Jo tvoje oblečení ještě bohužel není suché," odpoví Hyungiee a obrátí se ke mně od nádobí. "Můžu ti ale půjčit něco svého, řekla bych, že máme stejnou velikost," nabídne mi Hyungiee, vděčně přikývnu na souhlas. "Tak pojď," pokyne mi, ať jdu za ní. Následuju ji teda do jednoho z pokojů v domě. Hyungiee mi ze šatny podá krásné puntíkované šaty. "Zkus si je," pobídne mě a já se schovám do koupelny, abych se převlékla ze Seobovo oblečení do puntíkovaných šatů. Musím podotknout, že máme zřejmě stejný vkus. Přesně takové bych si vybrala i já. A dokonale mi sednou. Chvilku se obdivuju ve velkém zrcadle co tam Hyungiee má, a pak vylezu. "Wow, teda tobě to sluší," obdivuje mě Hyungiee a mě nezbývá než se červenat. "Děkuju," šeptnu. "Pojď, sedni si na postel, spletu ti vlasy, jestli ti to nebude vadit," řekne Hyungiee. Sednu si tedy na postel a obrátím se k ní zády. Cítím jemný tah za vlasy. "Hele tak kdo se ti líbí?" Navážu na předchozí rozhovor v kuchyni. "Já..no…mě se…líbí…Hyung," odpoví mi a zhluboka se nadechne. "Tak proto ti říkají Hyungiee??" Zeptám se jí a pomyslím si jak to, že teda s Jokerem není pár. "Jo, ale on to nikdy nepochopil prostě jsem Hyungiee a žádný hlubší význam v tom nikdy nehledal," řekne a dokončí můj účes. Poděkuju jí.

Najednou mě napadne něco ďábelského. Hyungiee má v pokoji neskutečně hodně polštářů, nevím proč jich má tolik, ale momentálně se to skvěle hodí. "Hyungiee??" Oslovím ji a v ruce připravený menší modrý polštářek. "No?" Odpoví Hyungiee a otočí se. Mrštím po ní polštářem a strefím se přímo do obličeje. Rozesměju se. Ten její překvapený výraz. V tom se Hyungiee pohne a hodí po mě další polštář. Pro změnu se teď směje ona mně. "Teda tohle bude…POLŠTÁŘOVÁ BITVA!!!!" Zařvu a chňapnu po několika polštářích. Začnu jimi házet po Hyungiee, která se jim snaží vyhnout, ale moc se jí to nedaří. "Trefa," zařvu a chci se natáhnout po dalším polštáři, Hyungiee ale zařve: "Podívej!!" A ukáže někam za mě prstem. Zvědavostí se otočím a přijde nečekaná rána od Hyungiee. Jsme natolik překvapená, že se skutálím z postele. "Není ti něco??" Vypískne vyděšeně Hyungiee. "Ne, nic mi není," odpovím a rozesměju se. Hyungiee chvilku váhá, ale pak se taky rozesměje. Cvak! Seob a Hyung otevřou dveře. "Kluci říkali, že vás tu…ehm co se tu stalo?? Tady vybuchlo něco??" Zeptá se Seob a prohlíží si Hyungieein pokoj. Všude se válí polštáře a já ležím na zemi. "Neboj, nevybuchlo, jen jsme se tu trošku bavily," odpoví mu Hyungiee a mrkne na mě. Kluci mi pomůžou na nohy. A co neudělají hned moje ruce. Vystřelí k hlavě a už mi upravují automaticky vlasy. Koukám, že Hyungiee dělá totéž. "Tak Hyu..uděláš nám snídani?? Docela umírám hlady," řekne Joker a koukne na Hyungiee. Takže on jí říká Hyu? To je hezké. Hyungiee se do mě zavěsí a jdeme společně za klukama po schodech dolů. Co se nestane? Zakopnu a strhnu s sebou i Hyungiee a….
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Týna | Web | 1. listopadu 2014 v 15:03 | Reagovat

Celou dobu jsem se usmívala jak měsíček na hnoji. Jsem moc zvědavá na pokračování :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama