3.Díl - Návrat domů v náruči milovaného člověka

2. října 2014 v 14:54 | Hyungiee |  Láska, žal a znovu láska
Tak další díl je tu :)) Nic moc k tomu nepovím jen za chyby se omlouvám :))
Věnování: holkám z KÚK a všem kteří si ji přečtou :))
enjoy ^^






Probudím se už po třetí, ale už to není tak nepříjemné. Jsem zachumlaný v teplé dece a v náruči milovaného člověka. Chci tu s ním zůstat, ale můj žaludek hlasitě protestuje, a tak se opatrně vymaním z jeho sevření, abych ho neprobudil, a jdu se kouknout do kuchyně, jestli tam nenajdu něco poživatelného. Otevřu lednici a vezmu slaninu a všech deset vajec. Vyndám pánvičku, naleju na ni olej a po chvíli tam dám čtyři plátky slaniny. Mezitím co se slanina peče, připravím vajíčka. Asi si udělám omeletu. Rozklepnu vajíčka do misky, přidám sůl nějakou tu zeleninu a zamíchám. Když už je slanina opečená, dám si ji na talíř a vyleju na pánvičku vajíčka, když jsou hotova i ta srovnám si je na talíři. Hm...asi si budu muset vzít větší. Po urovnání, zasednu a pustím se do jídla. Sním to všechno a mám ještě hlad. Kdo by byl řekl, že po jednom dni v nemocnici budu mít takový hlad. Možná ještě něco bude v lednici. Dostanu nápad, vyndám z mrazáku zmrzlinu, doufal jsem, že tam bude a připravím si velký pohár zmrzliny. Uf...cítím se, jako kdybych měl být těhotný, což je nesmysl. "Hyuk??" Ozve se za mými zády ospale. "Uhm…" odpovím, aniž bych se otočil, vím, že to je DongHae. "Dáš si taky zmrzlinu??" Zeptám se ho a už vytahuju druhý pohár. "od tebe všecko zlato," zašeptá mi do ucha a obejme mě. "No Hae takhle nic neudělám," řeknu a snažím se trošku vymanit, abych ji mohl připravit. Ale DongHae mě obrátí čelem k němu a vtiskne mi polibek na rty. Toužím po dalších. "Ty jseš moje zmrzlina, jen si tě trošku vylepšíme," zašeptá a vezme mi z ruky šlehačku a položí ji na desku. "Nedáš si se mnou sprchu, lásko?" Řekne a usměje se na mě. Kývnu a DongHae mě začne popostrkovat dopředu směrem ke dveřím. Projdeme chodbou, vystoupáme po schodech, DongHae otevře jakési dveře po pravé straně a uvidím velikou místnost s obrovskou vanou, spíš menším bazénem. DongHae do mě ani nemusí šťouchat, vstoupím sám a uchváceně si prohlížím luxusní koupelnu. Vždycky jsem věděl, že je DongHae bohatý, ale až tak. Obejdu celou koupelnu a dotýkám se všemožných věcí. Dojdu k DongHae a přihlížím k tomu, co dělá. Mačká nějaká tlačítka, když už to má usměje se na mě a "Svleč se," řekne a zcela mě překvapí. "C...cože??" vyhrknu a tvářím se nechápavě. Jeho úsměv se ještě více rozšíří. "No svleč se Hyuk přeci se nebudeš koupat v oblečení," řekne a začne se svlékat. "Připravím zatím teplotu," oznámí mi jakoby mimochodem. Začnu se lehce ošívat a asi to dělám působivě, že si DongHae povzdechne, zaleze do sprchy, pustí ji, až se všude objeví pára. Vydechnu a začnu se svlékat. Hlavou mi běží nemravné myšlenky. To se s ním opravdu budu koupat ?? A nahej??!!? Vyjeknu a málem si dám facku, když popřemýšlím o jeho pevném těle. Najednou mě DongHae vtáhne do sprchy. Vyjeknu zase, ale se smíchem. "Broučku to si tam hodlal stát po celou dobu, než se vykoupu? Ani náhodou budeš tu se mnou," řekne se smíchem a obejme mě kolem pasu. Zvýší se mi tep, když ucítím jeho pevné tělo přitisknuté ke mně. Snažím se mu vykroutit, ale drží mě silně. Povzdechnu si tedy. "Pustíš mě prosím??" Zeptám se ho zoufale a odpovědí mi je hlasitý smích. "Ty jseš roztomilý," řekne a pustí mě, ale ne na dlouho. Čapne mě za pas v nečekanou chvíli, zase. Přitiskne mě ke zdi pokrytou kachličkami a začne mě vášnivě líbat. Poddám se mu a obejmu ho kolem krku. První polibky jsou lehounké jako by mně jen ochutnával a pomalu přidává na intenzitě, až mi strčí jazyk do pusy. Pustím ho. Odtrhne se ode mě, aby se mohl natáhnout pro šampon. "Můžu tě umýt??" Zeptá se mě s drzým úsměvem na rtech, na těch sladkých a měkkých rtech. Odpovím mu se stejnou drzostí: "No jasně, ale jen když tě pak budu moct na oplátku umýt taky." Rozesměje se a dá mi pusu na tvář. Vezme houbu a všimne si mých ran. Trošku trapné. "Nebolí to??" Zeptá se mě starostlivě a kouká na moji ruku. Zavrtím hlavou a dívám se na něj. Začne mi vkládat jemné polibky na jednotlivé rány, které jsem si udělal, vydechnu vzrušením. Když skončí, otírá o mě houbou, tak rajcovně, že mám chuť na něj zařvat "přestaň nebo na tebe skočím," ale ovládám se. Vím, že přesně to chce, abych mu vzal tu houbu a skočil na něj. Ne já to neudělám. Usměju se sám pro sebe. Naštěstí ten úsměv nevidí. Ke konci se zatváří trošku smutně, vítězoslavně se usměji a vtisknu mu polibek na rty. Převezmu od něj houbu a začnu pomalu od krku dolů a dívám se mu do očí. A on? Stojí jako přikovaný a dívá se na mě jak na kořist. Vidím ty jiskřičky v jeho očích.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 2. října 2014 v 21:04 | Reagovat

Moc pěkné.
Jen si budu muset přečíst předchozí díly, protože nevím, co se Hyukovi stalo, že byl v nemocnici.
Těšim se na další díl.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama