1. díl - Setkání

11. září 2014 v 15:00 | Hyungiee |  Splněný sen
1. diel





"Omlouváme se, slečno, ale toto místo je již obsazeno…" Řekne mi majitel restaurace, který buď zapomněl sundat inzerát, nebo se mu prostě nelíbím. Odejdu tedy. Zase další "úspěch." Ach jo, už jsem tu 3 měsíce a ještě nemám práci a peníze na kontě mi nevydrží do nekonečna. Kráčím cestou domů, když mi zavolá kamarádka. "Hej! Jak je?" Zeptá se mě jako vždy s největším optimismem. "Hádej," odpovím sklesle do mobilu. "Ale no tak nesmutni," řekne a já v duchu vidím její rozzářený obličej, "otevírá se nový klub…a ty jdeš dnes večer povinně se mnou, v 8 tě vyzvednu, tak doufám, že budeš připravená. Pa puso!" Ani nestačím zaprotestovat a už je telefon hluchý. To zas bude večer, jako vždycky budu jen sedět a koukat na všechny jak si užívají. Mrknu na hodinky a zjistím, že je už 6 hodin. Spěchám tedy domů se připravit. Znám se, jen pouhé líčení na takovéhle večery mi trvá přes půl hodiny.
Přesně v 8 mě kamarádka vyzvedne. "Zlatíčko vypadáš úchvatně," řekne mi a obejme mě, " dneska to tam nažhavíme až se z toho celý klub rozteče," pronese a zatočí se dokola. Pousměju a kývnu. "Ale no ták, určitě si to tam užiješ," řekne a táhne mě za ruku k taxíku. Cesta autem trvá jen chvilku. Můj první dojem z klubu? Vypadá to skvěle. Začínám se těšit, asi se kamarádčiny hormony štěstí přenesly i na mě.
Když už mám konečně razítko, vejdu do klubu, chvilku mrkám, než si zvyknu na tmu a občasně ostré světlo. Zamíříme k baru. Objednám si Sex on the beach a kamarádka Piňa Coladu. "Hele půjdeme si zatancovat ne?" Zeptá se mě po chvíli kamarádka, která stihla vypít už dva drinky. "Fajn," Zařvu a položím prázdnou skleničku na stůl. Po pár minutách tance narazím do nějakého kluka. Omluvím se mu a odeberu se raději k baru. Objednám si další drink, a když ho dopiju, začnu se, kapénku nudit. Rozhodnu se tedy, že půjdu domů. "Hej neviděl si tu mojí kamarádku??" Zeptám se barmana. "Taková vysoká, dlouhý černý vlasy, pravděpodobně opilá, s modrými šaty??" Odpoví mi a ukáže na nějakou postavu na druhé straně klubu. Poděkuju mu a proderu se skrz zpocená těla ke kamarádce. Ta leží v objetí nějakého kluka. "Hele jdu domu, tak si to tu užij." Řeknu jí a jdu pryč, protože nedokážu snést pohled na to, jak ji objímá nějaký kluk, ne protože bych jí chtěla, ale jednoduše jí závidím. Já vím, že se to nemá, ale asi jsem už moc dlouho alone.
"Hej!! Yori !! Nikam nejdeš, dokud si se mnou nedáš ještě poslední drink!!" Křikne kámoška a už mě tlačí směrem k baru. "Dvě Cuba Libra prosím," křikne na barmana. "Proč tak brzo domu?" Zeptá se mě. Barman mezitím položí dvě sklenice Cuba Libra před nás. Usrknu si a odpovím ji: "Už mě to tu nebaví, navíc zítra chci pokračovat v hledání práce." "Ach ta práce," řekne kamarádka a povzdechne si, "Dobře tak to dopijeme, obejmeme se a můžeš jít domů, ano?" Poví mi a naráz to vypije. Nikdy jsem to nepochopila, jak to dokáže vypít tak rychle a asi ani nikdy nepochopím. Pokusím se jí napodobit, ale jediný co se mi povede je, že se málem udusím. "Ty jseš pako," hýká smíchy a bouchne mě několikrát do zad. "Dobrý??" Zeptá se a pusu má roztáhlou až k uším. Kývnu. Obejmeme se tedy a já mířím směrem ven. Při cestě ven znovu narazím do téhož člověka, do kterého jsem narazila při tanci. Takový trapas…omluvím se mu podruhé a vypotácím se z klubu ven. Alkohol už začíná působit, nikdy jsem nedokázala vypít víc jak dvě skleničky a být střízlivá. Uf, doufám, že někde nehodím hubu. Pár chvil poté, co jsem o tom přemýšlela, jsem ji fakt hodila a viděl mě nějaký kluk…štěstí nade vše. "Já ti pomůžu," řekl a pomohl mi vstát. Nic horšího se snad už ani stát nemůže. Poděkuju mu a podívám se na něj. "Někoho mi připomínáš." Řeknu, ale jelikož se mi jazyk trošku plete, tak to asi vyznělo asi jako: "nkhdo mi hihihih pritomníás." Ale kupodivu mi asi rozuměl. Zázrak. "Pojď, odvezu tě domů," řekne a směruje mě k jeho autu. Zvláštní je, že jsem se ani nebránila asi jsem už doopravdy, jak říká kamarádka "na sračky." "Kde bydlíš?" Zeptá se mě, potom co mě "přiváže" k sedačce. "Doma bydlím," odpovím hloupě a zahihňám se. Ale on se jen pousměje: "Tak tě vezmu k nám doufám, že kluci nebudou protestovat no."
U něj/nich doma byl pořádný nepořádek, o všechno jsem zakopávala. Spíše to bylo tím, že se mi pletly nohy. "Hej, koho si nám to přivedl? To jsi ji opil ty?" Zakřičí nějaký hlas. "Ne, tu jsem našel před klubem a bylo mi jí líto, tak jsem ji vzal k nám," řekne můj pečovatel. A pak ještě něco říkali, ale to už jsem neslyšela. Usnula jsem a zdál se mi krásný sen.
Ráno se probudím…chvilku mi trvá, než mi dojde, kde že to jsem a taky souvislosti z minulé noci. Otočím se na druhý bok a...cože!!???
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Týna | Web | 11. září 2014 v 17:34 | Reagovat

Chci pokračování a to honem :)Jestli ne tak dostaneš na budku :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama