2. díl - Odpuštění aneb láska se vrací

12. září 2014 v 11:00 | Hyungiee |  Láska, žal a znovu láska
2. diel







Probudím se na tvrdé podlaze a kolem mne je velká tma. Jen tam v dáli svítí malý obdélník. Zvednu se a jdu k němu. Obdélník se stále zvětšuje, když už jsem u něj, zjistím, že to je veliké zrcadlo a já stojím na dalším. Slezu z něj, kleknu si a podívám se do něj. Vzápětí zjistím, že to není zrcadlo, ale jakási brána do divné místnosti, plné lidí v zelených oblečcích a rouškách přes pusu. Ach, to je asi operační sál. A kdo to tam leží?? Ptám se sama sebe a vidím, jak se obraz přibližuje. Zalapám po dechu. Vždyť to jsem já. Nakloním se blíže k "zrcadlu" a ucítím tah.

Znovu se probudím, rozlepím oči, ale hned je zavřu. Oslepí mne zářivá bělost, na pár vteřin si myslím, že jsem doopravdy umřela. Ohmatám se, ale krom pár odřenin a nějakých obvazů a hadiček jsem v pohodě, ale všechno mě bolí. Ááááá!!! Zařvu, když se do mého úhlu dostane ošklivý pavouk, máchnu rukama a málem se svalím z postele. "Hmm," ospalý zamručení se ozve po mé levé ruce. Pootočím se a málem dostanu šok. Ten idiot tu spí. Gr!! Uvidím, jak se pohnul, lehnu si a předstírám, že spím. Promluví: "Lásko, proč ses pokoušel o sebevraždu, kdybys mě to jen nechal vysvětlit," slyším, jak si povzdechnul. "Kdybys mě to jen tak nechal vysvětlit…ale i já jsem ti o tom měl říct a nenechávat tě v nevědomí o mé práci. Všechno to je moje chyba, kdybych ti to řekl, nic z toho by se nestalo a mohl jsem tě teď mít bezpečně v náručí," řekne a ucítím, jak mě pohladí jemně po tváři. Při tom doteku ucuknu a začnou se mi z očí valit slzy. Otevřu oči a podívám se na něj. "Ty jseš vzhůru," vykřikne a chce mě obejmout. Postřehnu jeho pohyb a rychle ho zarazím a říkám mu klidným hlasem: "Tak vysvětluj," zarazí se a posmutní. "Dobře tedy, nejprve se ti omlouvám za to všechno. Je to vše má chyba, že jsem ti neřekl, co obnáší má práce. A nepodvádím tě, nemohl bych, ty děvky co jsem s nimi šel…ne, ne počkej...co jsem s nimi tehdy šel mne vůbec nezajímají, já nejsem bisexuál," Vykulím na něj oči. "No ano nejsem, jsem čistě homosexuál. V tom klubu ve, kterým si mě zahlídl, tam jsem plnil svou práci. Odhaluji dealery drog ve městě, a kdybych se nechoval jako oni, neřekli by mi, odkud to všechno dostávají. A ne nepracuju u policie. Pracuju u speciální jednotky, která kontroluje neplnoleté. A bohužel mezi to patří i tahle ohavná práce. Klidně odejdu z práce, jestli si to budeš přát, ale prosím nepouštěj mě a už se nepokoušej o sebevraždu. Hyuku prosím," dopoví se smutným výrazem. Mám mu věřit nebo ne? Rozhodnu se pro to, že mu dám ještě šanci: "Dobře, věřím ti, ale víš moc dobře, že tak rychlý usmíření to nebude, budu na tebe naštvaný a jako trest se o mě budeš muset starat," řeknu a snažím se tvářit vážně, ale jeho rozzářený obličej mi vykouzlí na tváři úsměv, slabý, ale upřímný. "Můžu tě obejmout?" Zeptá se mě a hodí po mě těma velkýma čokoládovými kukadly. Kývnu a rozevřu náruč. Obejme mě a já cítím, že všechna bolest je pryč a odplouvá pomalu pryč. Políbí mě. Nejprve na nos, víčka, tváře a pak rty. Ten polibek vyplní prázdnotu uvnitř mě a já se cítím celý. Když se odtrhne, mám chuť ho seřvat, proč přestává, ale dojde mi proč. Do pokoje vstoupí dědula s příšerně nalíčenou ženskou v závěsu. Pochopím, že to je asi doktor a sestřička. "Á vidím, že se mladík probudil," zamumlá a kouká do nějakých papírů. Chce něco říct, ale předběhnu ho: "Mohu jet domů?" Doktor dědula se přestane prohrabovat v papírech a vzhlédne. "Možná, ale nejprve budeme provést nějaké testy a také si vás bude někdo muset vyzvednout," řekne váhavě a podívá se na sestřičku. "Já ho mohu odvézt domů, jsem jeho přítel," nabídne se DongHae. Doktor se na něj podívá a kývne na souhlas. Poté mě odvedou do nějaké ordinace a vyšetří mě. Připadá mi, že to trvá věčnost, než konečně můžu odejít spolu s DongHaem. Venku před nemocnicí nám zavolá taxíka. Když se pohodlně usadí, opřu se o jeho rameno a usnu. Ve spánku cítím, jak mě kdosi bere do náruče a přenáší mě. Poslední co zaregistruji, než se propadnu do hlubokého spánku je lehký polibek na čelo.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Hatachi | 15. září 2014 v 20:53 | Reagovat

Ono je to na EunHae? To je super, mam tehnhle pár ráda.
Jsem zvědavá, co bude dál.
Těšim se na další díl...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama